Jak je to ve skutečnosti s mlékem?

Jak je to ve skutečnosti s mlékem?

Mléko je velice kontroverzní potravina, proto jsem se rozhodl napsat článek právě o mléku a mléčných výrobcích. Budeme se bavit o kravském pasterizovaném (nepasterizované bohužel v obchodech neseženete) mléku a výrobků z něj.

Hned prvním problémem s mlékem a mléčnými výrobky (některými) je, že obsahují kasein a laktózu. Což jsou s lepkem 3 nejčastější alergeny. Laktóza je mléčný cukr a nám se z těla vytrácí v průběhu dospívání enzym laktáza, díky kterému jsme byli schopni jako malé děti od narození laktózu v mateřském mléce strávit. Kasein je naopak bílkovinou, která je také náročná pro naše trávení a tím nám může způsobovat alergické reakce. Ovšem i pokud nejste alergičtí, toto není všechen výčet negativ mléka a mléčných výrobků.

Každý doktor (omlouvám se těm, kteří to nedělají :D), vám řekne, že pro zdravé kosti potřebuje dostatek vápníku a ten máte přijímat z mléka a mléčných výrobků. Pravdou je, že v naší stravě máme spíše přebytek vápníku. Což nám způsobuje nedostatek hořčíku, jelikož vápník je antagonistou hořčíku (který většinou nejsme ani tak schopni přijímat ze stravy v dostatečném množství). Vápník a hořčík by měly být v poměru 2:1. Navíc největším problémem při potížích s kosterním aparátem není nedostatek vápníku, ale nedostatek hořčíku a vitaminu D. A třešničkou na dortu je, že pokud bychom chtěli čerpat vápník z mléka a mléčných výrobků, tak ho moc nezískáme, protože ten je v těchto potravinách vázán na aminokyselinu methionin, což je sirná aminokyselina a síra je antagonistou vápníků, takže výsledkem je pouze malá vstřebatelnost vápníku z mléka a mléčných výrobků.  Jen tak mimochodem nejbohatším zdrojem vápníku je mák.

Pokud se podíváme na mléko z hlediska acidobazicity, tak zjistíme, že i když je mléko zásadité, tak v těle působí kyselinotvorně, což určitě není žádoucí.

To by bylo v tomto článku vše, nebylo možné všechny fakta o mléce shrnout pouze v tomto článku, proto bude určitě další navazující článek na toto téma.